HISTORJÁ

Sámi dáiddamagasiinna ruohttasat lea sámi dáiddasuorggi ahtanuššamis. Čoakkáldaga duogáš lea Sámi Vuorká-Dávviriid ásaheapmi 1972:s, mii lei sihke vuosttaš sámi kulturásahus Norggas ja dat mii vuođđudii museaovttastusa RiddoDuottarMuseat. Álggus stuorui čoakkáldat eanaš duoji oastimiid bokte Kulturráđi doarjagiin. Čoakkáldat maiddái ostii dáidaga dáiddáriin geat vuođđudedje 1978:s Sámi Dáiddajoavkku (SDJ) ja 1979:s Sámi Dáiddačehpiid Searvvi (SDS). Dát oastimat, mat ledje vuosttamuš oastimat maid musea čađahii, attii stuorát čohkkehusa ja nannejedje musea oktavuođa sámi dáiddáriiguin.  

Dát oktavuohta gaskal čoakkáldagaid ja sámi dáiddáriid bijai dehálaš vuođu oainnusmahttimii ja institušonaliseremii sámi dáidaga. Čoakkáldagas lea ain lagas ovttasbargu báikkálaš dáiddabirrasiin, nugo Sámi Dáiddaguovddážiin (SDG), mii ásahuvvui 1989:s dego oassi maŋŋil Sámi dáiddajoavkku árbbis. 

Áiggi mielde šattai dáiddačoakkáldat sierra ossodat, vuos golmmajahkásaš prošeaktavirgi 1998 rájes 2001 rádjái. Dasto, 2002 rájes lei čoakkáldat sierra ossodat mas lei ovddasvástádus hálddašit čohkkehusa mii stuorui jagis jahkái. Dál lea Sámi dáiddamagasiinnas golbma bargi: ossodatjođiheaddji, čoakkáldathálddašeaddji ja kuráhtor, geat earret eará barget ráhkkanit dan guhká vurdojuvvon álggahumi ođđa sámi dáiddamusea. 

Bargojoavkkus lea fágaolbmot geain lea gelbbolašvuohta dáidda ja kultuvrra ektui, earret eará dáiddahistorjjá ja kuráhtorfága. Sii barget gaskkustit dáidda ja dáiddaduoji čájáhusaid, doaluid, digitála kanálaid čađa, ja ahte čoakkáldat sáhttá geavahit dutkamiid, publikašuvnnaide ja luoikkahemiide báikkálaš, našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš čájáhusaide.

MIN DOAIBMA 

Dáidaga ja duoji gaskkusteapmi lea dehálaš oassi Sámi Dáiddamagasiinna doaimmas. Gaskkusteapmi dáhpáhuvvá dutkama, almmuhemiid ja dáidda ja duoji luoikkaheami bokte báikkálaš, nationála ja riikkaidgaskasaš čájáhusaide. 

Sámiid Vuorká-Dávvirat lea dál gitta dan oktavuođas go barget ođđa museavisttiin, ja dan oktavuođas lea Sámi Dáiddamagasiinnas dehálaš sadji go dáiddačoakkáldat galgá leat eanet oidnosis dan botta go visti lea huksenáigodagas. Ossodat fuolaha ahte dutkit ja earát geat háliidit, šiehtadusaid vuođul, besset dutkat čoakkáldagaid dáidaga ja dujiid, ja ahte almmuha jeavddalaččat čájáhusaid Sámedikkis Kárášjogas. Čoakkáldaga dávviriid sáhttá maid geahččat eará RiddoDuottarMusea institušuvnnain Finnmárkkus, nugo Porsáŋggu museas ja Guovdageainnu gilišiljus. Dáidda ja arkiivaávdnasat lágiduvvojit maiddái gaskkustanprošeavttaide universitehtain ja eará ovttasbargoinstitušuvnnaiguin, ja juohke jagi almmuha Sámi Dáiddamagasiidna vuoruid mielde 50 dáiddadahkosa digitálamuseas (DigitaltMuseum), mii lea Norgga ja Ruoŧa museaid ja čoahkkádusaid oktasaš dihtorvuođđu.

SISAOASTIMAT 

Áiggi mielde lea čoakkáldat viiddidan ja das leat dál ollu iešguđetge dáiddasuorggit. Dat oastinásahusat mat ledje álggos Kulturráđi vuolde, lea dahkan ahte lea leamaš vejolašvuohta čohkket dálááigge dáidaga ja dáiddaduoji, mii sirdojuvvui Sámediggái 1992:s.  

Sámi Dáiddamagasiinnas lea jahkásaš lassáneapmi dáidda ja dáiddadujiin maid Sámedikke sisaoastinlávdegoddi oastá čohkkehussii. Lávdegottis leat mielde njeallje sámi dáiddára, guokte lahttu ja guokte várrelahtu, geat nammaduvvojit juohke guovtti jagi. Sin bargu lea jođihit dáidda ja duoji oastima miehtá Sámi.