Sámi Dáiddamagasiidna ja bargojoavkku birra 

RiddoDuottarMuseas lea okta máilmmi stuorámus čoakkáldagain sámi dálááiggi dáidda ja dáiddaduoji Sámi Dáiddamagasiinna bokte. Ossodagas lea ovddasvástádus hálddašit birrasiid 1600 dáidaga, maid badjel 250 dáiddárat lea ráhkadan 1800-logu rájes gitta otnážii. Čoakkáldagas lea vejolaš oahpásmuvvat dáidagiin mat leat máŋggain iešguđetge hábmemiin ja dat čuvgeha dehálaš áigodagaid sámi dáiddahistorjjás. Go RiddoDuottarMuseat – Sámi Dáiddamagasiidna lea eamiálbmotjođihuvvon ásahus de bargat mii sámi dáiddáriid ja jođiheaddjiid oainnu mielde geat álggahedje organisašuvnna, ahte nannet vejolašvuođa lonohallat dáiddalaš ja kultuvrralaš máhtu buolvvaid gaskkas. 

ÁLGU 

Sámi dáiddamagasiinna ruohttasat lea sámi dáiddasuorggi ahtanuššamis. Čoakkáldaga duogáš lea Sámi Vuorká-Dávviriid (SVD) ásaheapmi 1972:s, mii lei sihke vuosttaš sámi kulturásahus Norggas ja dat mii vuođđudii museaovttastusa RiddoDuottarMuseat. Álggus stuorui čoakkáldat eanaš duoji oastimiid bokte Kulturráđi doarjagiin. Čoakkáldat maiddái ostii dáidaga dáiddáriin geat vuođđudedje 1978:s Sámi Dáiddajoavkku (SDJ) ja 1979:s Sámi Dáiddačehpiid Searvvi (SDS). Dát oastimat, mat ledje vuosttamuš oastimat maid musea čađahii, attii stuorát čohkkehusa ja nannejedje musea oktavuođa sámi dáiddáriiguin.  

Dát oktavuohta gaskal čoakkáldagaid ja sámi dáiddáriid bijai dehálaš vuođu oainnusmahttimii ja institušonaliseremii sámi dáidaga. Čoakkáldagas lea ain lagas ovttasbargu báikkálaš dáiddabirrasiin, nugo Sámi Dáiddaguovddážiin (SDG), mii ásahuvvui 1989:s dego oassi maŋŋil Sámi dáiddajoavkku árbbis. 

Áiggi mielde šattai dáiddačoakkáldat sierra ossodat, vuos golmmajahkásaš prošeaktavirgi 1998 rájes 2001 rádjái. Dasto, 2002 rájes lei čoakkáldat sierra ossodat mas lei ovddasvástádus hálddašit čohkkehusa mii stuorui jagis jahkái. Dál lea Sámi dáiddamagasiinnas golbma bargi: ossodatjođiheaddji, čoakkáldathálddašeaddji ja kuráhtor, geat earret eará barget ráhkkanit dan guhká vurdojuvvon álggahumi ođđa sámi dáiddamusea. 

Bargojoavkkus lea fágaolbmot geain lea gelbbolašvuohta dáidda ja kultuvrra ektui, earret eará dáiddahistorjjá ja kuráhtorfága. Sii barget gaskkustit dáidda ja dáiddaduoji čájáhusaid, doaluid, digitála kanálaid čađa, ja ahte čoakkáldat sáhttá geavahit dutkamiid, publikašuvnnaide ja luoikkahemiide báikkálaš, našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš čájáhusaide. 

BARGOJOAVKU 

Per Asle Sara lea Sámi Dáiddamagasiinna ossodatjođiheaddji. Sus lea nana fágalaš beroštupmi mo dáidda sáhttá ovdanbuktit identitehta, gullevašvuođa ja vuostálastima, erenomážit visuála dáidagis sámi oktavuođas. Son berošta mo visuála ovdanbuktin sáhttá veahkkin lasihit diđolašvuođa sosiála ja politihkalaš gažaldagain, ja erenoamážit čuovvu mielde dálááiggi, sámi politihkalaš dáidda birra.  

Per Asles lea váldán dáiddahistorjjá mastergráda UiT Norgga árktalaš universitehtas. Čađa museaid, čájáhusaid ja iešguđetlágan prošeavttaid bargguid bokte lea sus máŋga jagi vásihus nie mo ráđđeaddin, panelaságastallin, gaskkusteaddjin, dáiddagaskkustančállosiid čálli, doaimmaheaddjin, sárdnideaddjin, mielkuráhtor ja čájáhuslágideaddjin. Earret eará lea son leamaš mielkuráhtorin Visualizing Arctic Voices čájáhusas Davvi Álbmogiid Guovddážis, jorgalan dan gullevaš čájáhuskataloga davvisámegillii ja doaibman ráđđeaddin ja teakstačállin čájáhussii The Land Has a Mind to Speak ja Sámi Horizons MARKK Hamburgas. Son lea lágidan Sámedikki oastinčájáhusa Áigegovat ovttas Sámedikki oastinlávdegottiin ja Sámi Dáiddaguovddážiin. 

Per Asle lea bajásšaddan Kárášjogas ja gullá boazodoalu bearrašii. Sus lea maiddái dáiddalaš oahppu dan ovddeš Kárášjoga Dáiddaskuvllas, ja son lei okta dain vuosttaš oahppiiguin. Ossodatjođiheaddji barggu lassin bargá son dego dáiddár ja illustrerejeaddjin. 

Ulrikke Marie Strandli lea Sámi dáiddamagasiinna čoakkáldathálddašeaddji. Son berošta mo sámi dáidda (duodji ja dáidda) sáhttá addit ođđa ja viiddiduvvon oainnuid sámi historjái, kultuvrii ja servodahkii, ja nannet identitehta ja gullevašvuođa Sámis áiggi badjel. 

Ulrikke lea váldán dáiddahistorjjá mastergráda UiT Norgga árktalaš universitehtas. Su váldofágačállosis  barggai son mearrasámi kulturárbbiin ja guorahallái mo museat ja čoakkáldagat leat váikkuhan máhtu ja muitalusaid sámi servodaga birra. Dát lea addán sutnje erenoamáš dihtomielalašvuođa man dehálaš siskkáldas perspektiivvat lea sámi dáidaga ja kultuvrra hálddašeamis ja gaskkusteamis. Oahppu ja prošeaktabarggu bokte lea son beassan vásihit čájáhusa ovddideami ja álgoálbmotdáidaga gaskkusteami. Son lea čadnon dutkanjovkui Arctic Voices ja lea leamaš mielde čájáhusain Visualizing Arctic Voices Davvi Álbmogiid Guovddážis ja Stories from the Arctic Contact Zone, mii čájehuvvui Arctic Youth Conference (AYC) 2025:s. 

Ulrikke lea riegádan ja bajásšaddan Romssas. Sus lea mearrasámi duogáš ja nana gullevašvuohta Skárfvággái Gáivuonas ja Ákšovutnii Ráisas. 

Pablo N. Barrera lea álgán dan ođđa ásahuvvon kuráhtorvirggi Sámi Dáiddamagasiinnas. Pablos lea badjel vihttanuppelot jagi vásáhus  ovttasbargat báikkálaš dáiddabirrasiiguin ráhkadit čájáhusaid ja geavahit innovatiivvalaš strategiijaid ovddidit formálalaš ja eahpeformálalaš oahppama álgoálbmotdáidaga birra. Su dutkamis guorahallá son eamiálbmotdáiddáriid geat barget máilmmiviidosaš eamiálbmotlihkadusaid ja koloniála organisašuvdna ravdameari siskkobealde. Son berošta ahte bagadallat boahtte buolvva álgoálbmotkuráhtoriid ja lasihit almmolašvuhtii man dehálaš sadji álgoálbmot dáiddalaš perspektiivvat leat dahkat dáiddahistorjjá unnit eurouppágoavdásaš. 

Pablos lea mastergráda dáiddahistorjjás Yale-universitehtas ja Harvard-universitehtas ja bachelorgráda dáiddahistorjjás Pennsylvania-universitehtas. Ovdal go bođii Sápmái, de son barggai veahkkekuratorin Oklahoma Contemporary Arts Centeris, ovtta oassestáhtas mas leat 38 dohkkehuvvon čearddaálbmoga. Doppe son lágidii badjel 40 čájáhusa: stuora oktočájáhusaid, joavkočájáhusaid, retrospektiiva čájáhusaid, geahčastatčájáhusaid ja almmolaš čiŋahandáidagiid. 

Lassin iežas bargui musea- ja kultursuodjalussuorggis, de lea Pablo leamaš jurylahttun riikkaidgaskasaš čájáhusain, ja lea doallan logaldallamiid ja čájáhusaid golmma kontineanttain, ja lea bovdejuvvon guossekuráhtorin ovdanvázzi čájáhusaide USA oarjedavvi oasis. Son lea maid leamaš sorjjasmeahttun kuráhtorin čájáhusain Londonis, Seoulas ja New Yorkas, ja sus leat leamaš doaimmat dutkan- ja ráđđeaddilávdegottiin dakkár ásahusaide go Fulbright-prográmmii, Getty Foundationii, National Endowment for the Arts:ii ja iešguđetlágan dáiddárorrunprográmmaide. 

Pablo lea čállán kultuvrraid dáiddalaš ovdanbuktima birra mat leat vásihan koloniserema, nie mo esseijai čájáhuskatalogaide, artihkal mesoamerihkálaš dáiddabuvttadeami birra mii lea oassin dan koloniijalaš lonohallamis gaskal Spania ja Nuorta-Ásia (National Museum of the American Indian, Smithsonian Institute) ja okta kapihttala ovttas eará girječálliin Korea álbmoga arkitektuvrralaš kulturárbbi birra (Springer International). Son riegádii Chicagos sisafárrejeaddjiváhnemiidda; su áhčči gullá wixáritari eamiálbmogiid Jaliscos Meksikos, gos Pablo bajásšattai. 

MIN DOAIBMA 

Dáidaga ja duoji gaskkusteapmi lea dehálaš oassi Sámi Dáiddamagasiinna doaimmas. Gaskkusteapmi dáhpáhuvvá dutkama, almmuhemiid ja dáidda ja duoji luoikkaheami bokte báikkálaš, nationála ja riikkaidgaskasaš čájáhusaide. 

Sámiid Vuorká-Dávvirat lea dál gitta dan oktavuođas go barget ođđa museavisttiin, ja dan oktavuođas lea Sámi Dáiddamagasiinnas dehálaš sadji go dáiddačoakkáldat galgá leat eanet oidnosis dan botta go visti lea huksenáigodagas. Ossodat fuolaha ahte dutkit ja earát geat háliidit, šiehtadusaid vuođul, besset dutkat čoakkáldagaid dáidaga ja dujiid, ja ahte almmuha jeavddalaččat čájáhusaid Sámedikkis Kárášjogas. Čoakkáldaga dávviriid sáhttá maid geahččat eará RiddoDuottarMusea institušuvnnain Finnmárkkus, nugo Porsáŋggu museas ja Guovdageainnu gilišiljus. Dáidda ja arkiivaávdnasat lágiduvvojit maiddái gaskkustanprošeavttaide universitehtain ja eará ovttasbargoinstitušuvnnaiguin, ja juohke jagi almmuha Sámi Dáiddamagasiidna vuoruid mielde 50 dáiddadahkosa digitálamuseas (DigitaltMuseum), mii lea Norgga ja Ruoŧa museaid ja čoahkkádusaid oktasaš dihtorvuođđu.

SISAOASTIMAT 

Áiggi mielde lea čoakkáldat viiddidan ja das leat dál ollu iešguđetge dáiddasuorggit. Dat oastinásahusat mat ledje álggos Kulturráđi vuolde, lea dahkan ahte lea leamaš vejolašvuohta čohkket dálááigge dáidaga ja dáiddaduoji, mii sirdojuvvui Sámediggái 1992:s.  

Sámi Dáiddamagasiinnas lea jahkásaš lassáneapmi dáidda ja dáiddadujiin maid Sámedikke sisaoastinlávdegoddi oastá čohkkehussii. Lávdegottis leat mielde njeallje