MIN KULTURÁRBBI MÁHCAHEAPMI SÁPMÁI

Geahča sámi dávviriid mat bohtet museai Bååstede-prošeavtta bokte

Liŋka neahttačájáhussii lea vuollelis: “Bagadus neahttačájáhussii”

Mii sávvat sámi álbmogii lihku beivviin!

Ávvobeaivve mii háliidit gudnejahttit sámi álbmoga kulturárbbi. Sámiid Vuorká-Dávvirat čalmmustahttet sámi kulturárbbi buohkaid várás ja buohkaide olámuttos. Mii ávvudit dan beaivvi neahta bokte.

Oahpásnuva sámi historjjálaš dávviriidda smávva ovdanbuktima bokte neahtas. Dát dávvirat soitet leat erenoamážit beroštahttit Kárášjoga álbmogii, daningo dát bohtet Kárášjoga ja Deanu guovllus Bååstede-prošeavtta bokte.

Bååstede: dávvirat bohtet ruoktot Sápmái

Bååstede lea prošeakta sámi kulturárbbi máhcaheamis Sápmái. Norgga Álbmotmusea, Kulturhistorjjálaš musea Oslos ja Sámediggi álggahedje dán prošeavtta 2012:s. Prošeakta oaččui nama Bååstede mii máttasámegillii mearkkaša ´ruoktot´.

Sámi Museasearvi, RiddoDuottarMuseat ja vihtta eará ovttastahtton sámi musea Norgga bealde leat leamašan mielde Bååstede-barggus. Birrasii 2000 dávvira Norgga Álbmotmusea ja Kulturhistorjjálaš musea vuorkkáin Oslos galget fievrriduvvot sámi museaide. RiddoDuottarMuseat Kárášjogas, Guovdageainnus, Porsáŋggus ja Jáhkovuonas galget áiggi mielde vuostáiváldit 740 dávvira.

130 sámi kulturártna Sámiid Vuorká-Dávviriidda

2018:s min musea oaččui oamastanrievtti 130 sámi dávvirii Bååstede-prošeavtta bokte. Dáid kulturártnaid gaskkas 78 dávvira leat álgoálggus Kárášjoga guovllus, 36 dávvira miehtá Finnmárkku ja vel 16 dávvira eará sajiin miehtá Norgga.

Dálá smávva ávvočájáhusas mii čájehit vuos 80 sámi dávvira Kárášjoga ja Deanu guovllus. Dávvirat ledje čohkkejuvvon stuorra dáčča museavuorkkáide 1800-1900-loguin. Hárvenaš ja oalle boares dávvirat dievasmahttet min sámi museavuorkká Kárášjogas, masa eanaš dávvirat leat boahtán nuppi máilmmisoađi maŋŋá. Dievasmahtton museavuorká addá boahtte áiggis buori vejolašvuođa čájehit sámi historjjá ja muitalit sámi árbevieruid birra.

Bååstede-dávvirat eai leat vel sirdon min museavuorkái. Dávviriid sirdin eaktuda ahte Sámiid Vuorká-Dávviriid vuorkkát galget ođasmahttot ja viiddiduvvot. Dološ dávviriid seailluheapmi gáibida ahte lieggasa, čuovgga ja áimmu kvalitehta museavuorkkáin ja čájáhuslanjain sáhttá stivret ja reguleret. Dát sáhttá šaddat vejolažžan go Sámiid Vuorká-Dávviriid vistti ođasmahttojuvvo. Mii sávvat ahte eiseválddit bohtet doarjut dán ođasmahttinbarggu.

Manne Bååstede lea dehálaš Sámiid Vuorká-Dávviriidda?

Dávviriid máhcaheapmi Sápmái lea oassi sámi kultuvrra ealáskahttimis. Dáruiduhttin, nuppi máilmmisoađi roasut ja ođđa áigge moderniseren leat čuohcan sámi ávnnaslaš ja vuoiŋŋalaš kultuvrii ja sámegillii.

Min kulturártnaid máhcaheapmi movttiidahttá jurddašit čiekŋaleappot sámi historjjá birra ja viežžat inspirašuvnna sámi duodjái ja dáidagii. Dávviriid máhcaheapmi nanne sámi iešdovddu ja sámegiela. Dološ sámi dávvirat láhčet dili muittašit sámi doložiid, min máttuid ja jurddašit ođđa áiggi birra. Dávviriid bokte sáhttá buktit oidnosii dieđuid, mat leat buorre muddui vajálduvvon dahje mat eai leamaš doarvái bures dihtosis.

Sámiid Vuorká-Dávvirat besset viiddidit ja čiekŋudahttit musea gaskkustanvejolašvuođaid. Mii sávvat ahte Bååstede-dávvirat movttiidahttet ja geasuhit eambbo dutkama sámi ávnnaslaš kultuvrra vuođul.

Eavttut dávviriid válljemii

Dávviriid geográfalaš gullevašvuohta lei váldoeaktun kulturártnaid válljemii sámi museaide Bååstede-prošeavttas. Eará eaktun ledje:

• teknihkka ja hábmen
• dávviriid ahki
• dávviriid šlájat, mállet ja lohku
• estetihkka, dáiddalašvuohta ja vuoiŋŋalašvuohta
• dávviriid duogášhistorjá
• Sámiid Vuorká-Dávviriid vuoruheamit ja čohkkenvuohki
• dávviriid variašuvnnat
• gaskkustanárvu ja dutkama potensiála

Sámiid Vuorká-Dávviriid boahtte áiggi doaivva

Sávvamis Bååstede-dávvirat lagamus áigge fievrriduvvojit SVD vuorkái. Dalle Sámi Vuorká-Dávviriid gálledeaddjit besset oaidnit sámi kulturártnaid musea čájáhusain.

Bagadus neahttačájáhussii

Deaddil liŋkka ja geahča dávviriid govaid: MIN KULTURÁRBBI MÁHCAHEAPMI SÁPMÁI

Jus háliidat diehtit eambbo dávvira birra, de deaddil liŋkka “Lassedieđut/Mer informasjon” gova bálddas. Liŋka lea DigitaltMuseum-neahttasadjái masa Norgga Álbmotmusea ja Kulturhistorjjálaš musea leat bidjan dieđuid vuorkádávviriid birra. Deaddil dasto njuola gurut bajit čiegas vai boađát ruovttoluotta neahttačájáhussii.

Mii sávvat ahte neahttačájáhus lea gelddolaš ja movttiidahtti!

Lihkku beivviin!

Čájáhusa hábmen ja teavsttat: Jelena Porsanger, John Thorbjørn Teigen, Paula Rauhala ja Marthe Tokle Brobakke

Váldogovva “Lihkku beivviin!”: Siv Marit Turi, Nils Mathis Anthi Helmen