Eva Aira ja Geir Tore Holm Sámedikki sisaoastinkomiteas ja RiddoDuottarMuseat, leat oastán Máret Ánne Sara dáidaga ja oasi Britta Marakatt-Labba ovddeš dáiddačoakkáldagas.

Pile O´Sapmi Power Necklace, fotograf: Karl Alfred Larsen.

Pile O`Sápmi Powerneklace čájehuvvui Kasselis Duiskkas, documenta 14 čájáhusas sámi ávvujagis 2017. Dát čájáhus oaččui stuora beroštumi  ja navdojuvvo máilmmi stuorámus ja árvofámolaš dáiddačájáhus. Dán čájáhussii serve máŋga sámi dáiddára čájehehandihte dáidagiiddiset ja dát lei sámi dáiddahistorjjás ođđa olahus.

2017 hábmejuvvui Powernecklace, documenta 14 čájáhusa oktavuođas. Dáidda čájehuvvui seamma oktavuođas go Pile O`Sápmi dáidda, stuora rátnu mii lei dáhkkon 400 bohccooaivvis main boaltaráigi gállus ja hábmejuvvon dego sámi leavgan. Dáidda lea hábmejuvvon Máret Ánne Sara unnavieljaža, Jovsset Ánte Sara duopmoášši oktavuođas. Jovsset Ánte gesii Norgga Stáda duopmostullui go stáda gáibidii su unnidit boazologu. Pile O`Sápmi čujuha Pile O`Bonesii ja Davvi- Amerihkká koloniseren historjái, go sisabahkkejeaddjit gohččo earáid báhčit bøffelealuid billistandihte álgoálbmogiid birgejumi vai sisabahkkejeaddjit besset eatnamiidda. Máret Ánne Sara dáidda čájeha garra kolonisttalaš beliid maid boazodoallu, sámi kultuvra ja maid Norgga álgoálbmot sápmelaččat vásihit stáda politihkain, hálddašemiin ja lágain.

Pile O´Sápmi Powernecklace lea Sámi dáiddačoakkáldagas ja gullá dál sámi álbmogii, lea earenoamáš porselena dáidda. Dáidda lea hábmejuvvon mollejuvvon bohccodávttiin ja dahkkon porselenan. Seamma ládje go bøffeldávttiid maid sáddejedje Eurohpái gos ráhkadedje daid earenoamáš dákteporselenaid (buffalo bone china).

 

 

Muittut I, fotograf: Pål Omholt-Jensen, RDM

RiddoDuottarMuseat ja Sámedikki sisaoastinkomitea lea oastán oasi Britta Marakatt Labba dáiddačoakkáldagas, maid Egil Utsi eaiggáda. Dán čoakkáldagas leat 10 sákkastatgova ja guokte akvareallagova ja moadde porselena maid Marakatt Labba lea hábmen. Okta dain tekstiilasákkastatgovain lea Muittut I ja lea dat vuosttaš tekstiilasákkastatgovva maid Marakatt Labba duddjui 1977-78. Britta Marakatt Labba lea beakkán sámi dáiddár gean oallugat háliidit iešguđetge dáiddačájáhusaide miehtá máilmmi. Egil Utsi lea árvvas go juogada oasi čoakkáldagas álbmogiin.

Marakatt Labba oassálastii maid documenta 14 čájáhusas iežas dáidagiin Historja maid UiT Norgga árktalaš universitehta eaiggáda ja moadde tekstiilasákkastatgova čájehuvvojedje documenta 14 čájáhusas Atenas Hellasis.

Britta Marakatt Labba lea Ađevuopmilaš, Gárasavvonis eret ja lea tekstiiladáiddár, njuhttejeaddji ja grafihkkár. Son lea bajásšaddan boazosámi bearrašis Lávnjitvuomi čearus ovcciin oappáin. Son náitalii Sárevuopmái ja orru dál Badje- Sohpparis.

Britta Marakatt Labba bargá eanas tekstiilasággamiin, akvareallain ja lihtugráfain ja lea maid govvidan girjjiid, hábmen biktasiid ja lávddiid. Britta lei mielde álggaheamen Máze joavkku (sámi dáiddajoavku) 1978 ja lei maid mielde álggaheamen sámi dáiddárráđi 1979.

1974 vázzigođii Britta Marakatt Labba Göteborga universitehtii ja su oahpaheaddji lei professora Elsa Agélii. Maŋŋel dan lea Britta studeren Sámi Allaskuvllas Guovdageainnus. 2003 rájes leage Marakatt Labba bargan oahpaheaddjin Sámi Allaskuvllas. 2015 rájes lea sus leamaš ovddasvástádus bachelor ja masteroahpus duojis. 2014 nammaduvvui son gudnedoaktáriin Upmi universitehta humanisttalaš fakultehtas ja 2017 geigejuvvui sutnje Savio-bálkkašupmi.

Oktavuohta:

Sisaoastinkomitea

Jođiheaddji Eva Aira tlf: 40616731

Geir Tore Holm Tlf:92696465