Čájáhusat / doalut 2017:is

Čájáhusat / doalut dál
Čájáhus Johkafanas- fatnasat, govat/teavsttat ja filbma (15.5.-21.12.)
Čájáhus Per Heahtá Dáiddalaš ártnat - Dáidagat - Luođit (25.01.-13.11.)

Boahttevaš čájáhusat / doalut
Čájáhusrahpan Sámedikke dáiddaoastimat 2013-2015 (24.10.-15.1.2018)
Kulturvahkodoalut: čájáhus Nettverksbyggeren - Elsa Laula Renberg (6.-24.11.)
Seminára religiuvnnahistorihkkáriin Brita Pollan - Slik den ene samen har fortalt til den andre samen(17.11.)
Filbma Buđet-jahki - maŋiduvvo. - čájehanáigi almmuhuvvo maŋŋelis
Neahttačájáhus / Filbma Johkafanas - almmuhuvvo Digitalt Museum:is

Čájáhusat / doalut leamšan
Čájáhus Davvi sámi gahpirat (7.7.-21.12.)
Čájáhus Poala-Ándde goavddis (6.2.-20.4.)
Museakáfestallan Mii lea Bååstede (27.2.)

Lasi čájáhus- ja doaluiddieđut:

54 OĐĐA DÁIDAGA VUORKÁČOAKKÁLDAHKI - 24.10.2017

Plakahtagovva/dáidda: Kolonialt Rovdjur, Anders Sunna

Maŋŋebárgga 24.10. dii 12.00 rájes lea čájáhus oaidninláhkái museas.
Guossoheapmi.
Čájáhusáigodat 24.10.2017 - 15.01.2018

RiddoDuottarMuseat-Sámi Dáiddamagasiidna Kárášjogas háliidit ovdanbuktit čájáhusa "54 ođđa dáidaga vuorkáčoakkáldahkii"
Čájáhusas leat 54 dáidaga, ja čalmmustahttet sámi dáiddáriid máŋggabealatvuođa teknihkain ja ovdánbuktinvugiin.

Dát dáiddárat ovdanbuktojit čájáhusas
Victoria Andersson, Per-Isak Juuso, Erica Huuva, Nils Johan Labba, Matti Aikio, Máret Ánne Sara, Svein Flygari Johansen, Arnold Johansen, Anders Sunna, Hege Annestad Nilsen, Mathis Nango, Per-Stefan Idivuoma, Aage Gaup, Nils Johan Labba, Synnøve Persen, Mattias Harr, Kristin Tårnesvik, Nikolaus Blind, Gjert Rognli, Nils Nilsen Skum, Viggo Pedersen, Bente Geving, Gerd Grimsø, Kristin Skrivervik ja Lena Stenberg.

Jagi 2013s ja 2014s ledje dáiddaoastinlávdegottis dát miellahtut Mathis Nango og Hanne Grethe Einarsen.
Jagi 2014s jotkiiga Hilde Schanke Pedersen ja Andreas Holtung lávdegotti miellahttun gitta 2016 geassái.
Buohkat sii, oktan Gry Forsain, RDM-Sámi Dáiddamagasiinna museahoavda, leat dáddadahkan oastimiid.

Dán čájáhusa almmolašrahpan dollui árat dán jagi RDM-Porsáŋggu musea Dáiddaarenas Leavnnjas.

Čájáhusa kuráhtorat leaba Gry Fors ja Hege Annestad Nilsen.

Čájáhus DAVVI SÁMI GAHPIRAT

Govva: Anita Bjørnback, RiddoDuottarMuseat
Čájáhusáigodat 7.7.- 15.10.2017

RDM-Sámiid Vuorká-Dávviriin Kárášjogas beasat dál oaidnit ieš guđet mállet dávvisámi gahpiriid.
Čájáhus sisdoallá nisson-, almmái- ja mánáidgahpiriid mat eai leamašan dássážii oaidninláhkai musea bisteváš čájáhusas. Gahpirat gullet áigodahkii 1900s gitta 1995 rádjai.

Earret eará čájehuvvo muhtin čoarvegahpir mii gulai Váljohkii, Kárášjoga gielddas. Dat mállet nissongahpirat ledje geavahusas gitta álggogeahčai 1900-lohkui.

Ruovttoluottageahčastat Sámiid Vuorká-Dávviriin

Gaskavahkku miessemánu 31. beaivvi dii. 19,Sámiid vuorká-Dávvirat, Kárášjohka. Geahča eanet

Rabas ságastallan earret eará Alf Isak Keskitaloin ja Vigdis Stordahlain.

Keskitalo lea filosofa ja lei SVD vuosttaš museajođiheaddji go dat ásahuvvui jagis 1972. Stordahla ges lea servvodatdiehtti, ja lea ovdal leamašan bargi ja SVD stivrajođiheaddji.

Ságadoallin lea govvadáiddár Geir Tore Holm.

Dát dáiddalaš dáhpáhus lea ovttasbargu gaskal RiddoDuottarMuseat, SDG- Sami Dáiddaguovddáš ja OCA-Office for Contemporary Art Norway.

Govat JOHKAFANAS čájáhusrahpamis

Deaddilaste gova vai šaddá stuoribun..
SVD museajođiheaddji Berit Åse Johnsen rabai čájáhusa. Inga Margrethe Vars dulkui rahpansárdi dárogillii.
SVD museajođiheaddji Berit Åse Johnsen rabai čájáhusa. Inga Margrethe Vars dulkui rahpansárdi dárogillii.
16 olbmo ledje boahtán čájáhusrahpamii.
16 olbmo ledje boahtán čájáhusrahpamii.
Fanasprošeakta gaskkustuvvo govaid, tevsttaid ja filmma bokte.
Fanasprošeakta gaskkustuvvo govaid, tevsttaid ja filmma bokte.
 
 
Eva Aira dás ovddabealde govas. Son lea eadni ovtta fanaskursaoahppái gean fanas maid lea dál oaidninláhkai čájáhusas.
Eva Aira dás ovddabealde govas. Son lea eadni ovtta fanaskursaoahppái gean fanas maid lea dál oaidninláhkai čájáhusas.
Mona Kemi ja Bror Ivar Salamonsen hálešteaba fanasságaid.
Mona Kemi ja Bror Ivar Salamonsen hálešteaba fanasságaid.
Buot 6 fatnasa mat duddjojuvvojedje fanaskurssas mannan geasi, leat dál oaidninláhkai čájáhusas musea olggobealde.
Buot 6 fatnasa mat duddjojuvvojedje fanaskurssas mannan geasi, leat dál oaidninláhkai čájáhusas musea olggobealde.

JOHKAFANAS čájáhusrahpan 15.5.2017 dii 18:00

FUOM!
Čájáhus mas oainnát govaid, čilgehusaid duddjomis ja geavaheamis, lea oaidninláhkai museas gitta 21.12. rádjai.
Dat johkafanas maid museabargi Bror Ivar Salamonsen duddjui museii, boaresmállet johkafanas mas stávdni goappašiid gežiin, čájehuvvo musea olggobealde, tealttás gitta čakčamánu lohppii. Daid fanaskursaoahpiid fatnasat eai leat šat oassin čájáhusas.
Govva: Tomasz A. Wacko, RidoDuottarMuseat
Čájáhusrahpan 15.5.2017 dii 18:00
Čájáhusáigodat 15.-21.12.2017
Musea rabasáiggit

RDM-Sámiid Vuorká-Dávvirat bovde "Johkafanas" čájáhusii maid musea lea ráhkadan dieđuid vuođul maid čohkkii fanasduddjonkurssa lágideami olis, áigodagas 04.07.-09.09.2016 Kárášjogas.

Kurssas duddjojedje guhtta oasseváldi johkafatnasiid, ja musea čohkkii olu mávssolaš dieđuid fanasduddjomis ja maiddái čohkkejuvvojedje sullii 550 sámegielat doahpaga mat leat guoskevačča johkafatnasiidda.
Čájáhus sisdoallá 6 johkafatnasa, čállosiid, govaid ja fanasuddjonfilmma mii filbmejuvvui kurssas.
Čájáhusrahpamis ovdanbuktá Sámiid Vuorká-Dávviriid museahoavdda Berit Åse Johnsen dieđuid RDM:a dokumentašuvnnaprošeavttas man ulbmil lea duođaštit, seailluhit ja oahpahit árbevirolaš fanasduoji ja geavaheami.
Kursaoasseváldi guovttos Oscar Halfdan Næss ja Bror Ivar Salamonsen muitaleaba fanasduddjomis.

Kurssas duddjojedje oasseváldit guhtta iešguđetlágan johkafatnasa. Oahppit besse duddjot johkafatnasiid mat leat leamaš geavahusas ja mat ain geavahuvvojit Deanu-čázádaga bajágeahčin ja oalgejogain Kárášjoht' guovllus.
Kursa čađahuvvui sámegillii ja ohapahuvvojedje duddjonvuogit, mo ávnnastit, fanasmállet iešguđet čážádagain, sámegiel namahusat ja doahpagat, fanasduddjoma estehtalaš bealit ja mo fanasgeavaheapmi lea rievdan ovddeš áiggis dálážii.

Fanasduddjonkursa čađahemiin lea muse buorremuddui olahan fanasprošeavtta mihtu, mii lea vurket ja seailluhit sámi johkafanasárbevieruid ja maiddái dan immatriealla kulturárbeoasi.

Prošeavtta ruhtadeaddjit leat Sámediggi, Norgga Kulturráđđi, UNESCO ja RiddoDuottarMuseat.

Guossoheapme.
Bures boahtin!

Fáddá: Mii lea Bååstede?
RDM-Sámiid Vuorká-Dávvirat sávvá bures boahtima káfestallamii gos álbmot beassá oahpásmuvvat Bååstede-prošektii.
Sámi dávvirat, kulturárbámet lea iešguđet museain mátta-Norggas, earret eará Norgga Álbmotmuseas ja Kulturhistorjjálaš museas.

Kárášjoga álbmogii addojuvvo dál vejolašvuohta govaid bokte oaidnit Kárášjohkkii gullevaš dávviriid mat odne leat vuorkkáin daid namuhuvvon museain. Olbmot ožžot vejolašvuođa leat mielde váikkuheamen guđet dávvirat galget máhcahuvvot ruovttoluotta gieldda museum:ii.
Káfestallanbottu láidesteaba RDM-direktevra Anne May Olli ja Sámiid Vuorká-Dávviriid museajođiheaddji Berit Åse Johnsen.
Guossoheapme.

Bååstede:
2012:s šiehtadedje Norgga Álbmotmusea, Kulturhistorjjálaš musea ja Sámediggi ahte 2000 sámi vuorkkádávvira galget máhcahuvvot daid báikkálaš sámi museaide. Dávvirmáhcaheamit galget dan guđa sámi museum:ii maid Sámediggi hálddaša.

Govat čájáhusrahpamis Poala-ándde goavddis 6.2.17

Čájáhusrahpan lea okta daid olu Sámeálbmot beaivve doaluin Kárášjogas. Máŋggat eará gilvaleaddji doaluid dihtii ledje unnán olbmot boahtán čájáhusrahpamii ja museas ii goittot gártan ođđa guosselohko olahus, - go ledje 7 olbmo boahtán. Dađis beaivvi mielde goittot fidne mealgat eanebuš olbmot rumbbuid oaidnimin ja filmma.

Dan 1600-logu rumbbu leat liikká olusat beassan oaidnit 1979 rájes, gitta odnáša rádjai.

- Dássážii leat sullii 1000 olbmo beassan rumbbu oaidnit musea kealláris. Daid garra klimagáibádusaid geažil ii leat musea ovdal sáhttán rumbbu bidjat almmolaš čájáhusii, ovdal odne. Musea lea oastán klimastivrrejuvvon montera čájáhusaid várás. Mii leat hirbmat ilus go dál viimmat sáhttit rumbbu čájehit álbmogassii museas, ja dát lea erenoamáš dáhpáhus, lohká museahoavda Berit Åse Johnsen.

Rumbu leamašan Sámiid Vuorká-Dávviriin 1979 rájes. 2016:s guhkiduvvui rumbbu luoikkahanšiehtadus gaskal SVD ja Nationalmuseet, Københámmanis, gitta 1.12.2021 rádjai. Rumbu dolvojuvvui eret Sámis 1694:as. Dál eaiggáduššá rumbbu Det Kongelige kunstkammeret, Nationakmuseet, Københámmanis.

Čájáhus bistá 20.4.2017 rádjai.

Osáža čájáhusrahpamis sáhtat geahččat Facebook:as
Direktevra Anne May Olli sávaid bures boahtima ja muitalii oanehaččat rumbbu historjjá, dan mearkkašumi ja rahčamuša oažžut doalahit rumbbu viidásat msueas ja ahte rumbu lea ain Sámis
Direktevra Anne May Olli sávaid bures boahtima ja muitalii oanehaččat rumbbu historjjá, dan mearkkašumi ja rahčamuša oažžut doalahit rumbbu viidásat msueas ja ahte rumbu lea ain Sámis
SVD museahoavda Berit Åse Johnsen muitalii daid iešguđet rumbomálliin mat leat gávdnomis
SVD museahoavda Berit Åse Johnsen muitalii daid iešguđet rumbomálliin mat leat gávdnomis
Rumbu čájehuvvo klimastivrrejuvvon montera siste čájáhusas. Garra klimagáibádusat eaktudit rumbbu čájeheami ja vurkema
Rumbu čájehuvvo klimastivrrejuvvon montera siste čájáhusas. Garra klimagáibádusat eaktudit rumbbu čájeheami ja vurkema
Olbmot besse rumbbu geahččat hui lahkosis ja maid jerre gažaldagaid dan birra
Olbmot besse rumbbu geahččat hui lahkosis ja maid jerre gažaldagaid dan birra
Direktevra ságastalai olbmuiguin ja muitalii dan dehálašvuođas beassat ain doalahit rumbbu Sámis
Direktevra ságastalai olbmuiguin ja muitalii dan dehálašvuođas beassat ain doalahit rumbbu Sámis
Guokte eará rumbokopiija maid čájehuvvojit
Guokte eará rumbokopiija maid čájehuvvojit
Čájáhussi gullá máid filbma, mas geahččit besset oaidnit mo kopieret rumbbu
Čájáhussi gullá máid filbma, mas geahččit besset oaidnit mo kopieret rumbbu

Čájáhus "Poala-Ándde goavddis"

Čájáhusrahpan 6.2.2017 dii 11:00
Čájáhusáigodat 6.2-20.4.2017

Govva: Liv Engholm, RiddoDuottarMuseat

Dán jagi Sámepolitihkkálaš 100-jagi ávvu oktavuođas rahpá RiddoDuottarMuseat-Sámiid Vuorká-Dávvirat čájáhusa Poala-Ándde goavddis, guovvamánu 6. beaivvi 2017, dii. 11:00.

Vuosttas geardde bidjá dál Sámiid Vuorká-Dávvirat Poala-Ándde orginála goavdása almmolaččat čájáhussii.

Lassin čájehat:
  • osiid ovddeš goavdásiid-čájáhusas mii lea čájehuvvon 1990s
  • dalá čájáhuskátalogain - viežžan musea vuorkkás
  • filbma - mo Poala-Ándde goavdása mielde ráhkaduvvui seammalágan goavddis
Direktevra Anne May Olli ja RDM-SVD museajođiheaddji Berit Åse Johnsen muitaleaba čájáhusa birra.

Čájáhusas buktit ovdan sámi ovddešoskku - noaidevuođa, mas goavddis lea leamašan dehálaš veahkkereaidun noaiddis.

Poala-Ándde noaidegoavddis lea vurkkoduvvon Sámiid Vuorká-Dávviriin jagi 1979 rájes. Noaidegoavddis lea hui mávssolaš oassi go galgat gaskkustit dahje juohkit dieđuid sámiid ovddešoskku birra ja sámi máilmmigova ja historjjá.

Musea háliida dáinna čájáhusain čájehit ja gaskkustit Poala-Ándde goavdása, mii lea okta dain boarraseamos goavdásiin Sámis, muhto maiddái goavdása historjjá ja mávssolašvuođa. Seammás ovdanbuktit ja čájehit musea barggu doalahit goavdása museas ja Sámis. Kristtalašvuođa oktavuođas, de rivvejedje noiddiin goavdásiid veahkaválddálašvuođain, ja dan ládje gárte goavdásat earáid háldui, - nugo dát ge goavddis mii jagis 1694 dolvojuvvui Gonagaslaš dáiddačoakkáldahkii Københápmanii ja dan eaiggáduššá dál Našunálamusea Københápmanis.

Guossoheapme
Bures boahttin!

DIEHTU SKUVLLAIDE
Skuvllaide fállojuvvo sierra 30 min. ofelastin maid sáhttet diŋgot dáid beivviide: 7.2. ja 15.2. 2017.
Váldet oktavuođa tel 784 69 950.

Per Heahtá Dáiddalaš ártnat - Dáidagat - Luođit

Čájáhus Per Heahtá, Kárášjoga dáiddaduojára ja juoigi (1912-1967) dáidagat ja luođit
Čájáhusáigodat 25.01.-13.11.

FUOM! Čájáhusáigodat lea guhkiduvvon gitta skábmamánu 13. beaivái
Govva: Priváhta / Per Heahtá čuokkáldat maid Marianne Hætta lea RDM-Sámiid Vuorká-Dávvirii addán.
RDM-Sámiid Vuorká-Dávvirat čájehit Per Heahtá, Kárášjoga dáiddaduojára ja juoigi (1912-1967) dáidagiid ja luđiid.

Dujiid, sárgumiid, govaid, čállosiid ja luđiid ja filmmažiid bokte čájehat Per Heahtá bargguid ja áŋgiruššama ovdánahttit sámi servodaga ja kultureallima.

Čájáhusain háliida musea čájehit man viidát son olahii bargguinis iežas 55-jagi eallimis. Son hálddašii máŋggaid iešguđet dáiddalaš beliid, mat ovdal eai leat čájehuvvon museas. Olbmot besset oahpásmuvvat Per Heahtá eallimii. Son lei ge gudnejahttojuvvon sámi multidáiddár, árbevieruid fievrrideaddji ja son barggai sámi giela ja kultuvrra nannema ja ovdánahttima ovddas Kárášjogas.

Per Heahtá lei riegádan ja bajásšattai boazodoalus. Iežas duogáža bokte čájehii ja ovdanbuvttii son boazosápmelaččaid eallima ja ođasmahtii sámi dáiddaduoji, erenoamážit iežas mearkkalmas dákte- ja muorradujiiguin.

Son lea erenoamáš dovddus go juoigá árbevirolaš ealliid- ja lottiid luđiid, muhto son juoiggai maid olbmuid árbevirolaš luđiid. Son áŋgirušai ásahit musea, Sámiid Vuorká-Dávviriid, Kárášjohkii, vurkema dihtii sámi kulturárbbi maŋitáiggi várás.
Sus ledje máŋggalágan politihkalaš ámmáhat, ea.ea lei son miellahttun Norgga Kulturráđis ja son lei maiddái gieldda- ja skuvlastivrra áirrasin Kárášjogas, daid garra dáruiduhttináiggiid 1960-logus.

Son jámii Romssa museai go lei ráhkadeamen čájáhusa iežas dáidagiin mii galggai čájehuvvot museas. Su hávdádeapmái Kárášjogas, ledje boahtán olu olbmot, sihke báikki olbmot ja skihpárat iešguđet guovlluin.

"Silbasuorpmas Sámis" - čájáhusrahpan Kulturvahkus

Goas Gaskavahko 9.11.16 dii. 18:00
Čájáhusáigodat 9.11. 29.12.16

Govva: Haakon Harriss, Norgga Álbmotmusea / Norsk Folkemuseum

Musea čalmmustahttá Kulturvahkus ođđa báikkálaš silbačeahpi dujiid.
Lisbeth Somby gearggai 2015s sillbarávdeoahpuinnis, ja dál lea ge son áidna Kárášjohkalaš gii lea oahppan filigransilbarávdin.

"Silbasuorpmas Sámis" - Lisbeth:a vuosttas silbaduodječájáhus, man vuolggasadji lea Norgga Álbmotmusea Oslos. Doppe son ođđasit ráhkadii suorbmasa ovtta dološ silbasuorbmasa,
NFSA.1528 / (mii gulai Lydia Gunnarii, Čáhcesullos eret) vuođul, Norgga Álbmotmusea čoakkáldagas. Dárkilit guorahalai surbmasa ja historjjá dutkai vai máhtii duddjot justa seammalágana.
Lisbeth Somby duddjon lea maid eará suorbmasiid, luovvoseabbot hámi dáfus, vaikke liikká doalahan dan orginála suorbmasa hervema.

Sámit leat silbbaid atnán hui árvvus doloža rájes. Erenomážit johttisápmelaččaid gaskkas, silbbat sáhtte kapitálan mat ledje čáhkedat jođedettiin, ja geavahuvvot gávppašemiid oktavuođas.
Silbarávddit Bergenis, Troandimis ja Romssas duddjojedje erenomážit silbbaid sámiid váras. Sierralágan
sámečikŋa lei sil'baboallu - darvvihuvvon gietkamii, várjalan dihte máná buozanvuođa ja heajos vuoiŋŋaid vuostá. Dán áigge geavahuvvojit sil'baboalut čeabetčikŋan.

Čájáhusrahpamis muitala Lisbeth Somby silbadujiiddes birra ja makkár historjjálaš dieđuid son fuomášii dan orginála suorbmasa historjjás.

Nuvttá sisaboahtin. Musea guossoha.

Bures boahtin!


Govat Dálkemihtidanstášuvnna ávvučájáhusrahpamis

Buohkat beroštit dálkkis, ja vejolaččat dalle vel eandalit go dovddus TV-meteorologa boahtá muitalit dálkedieđiheami historjjá. Goittot ge ledje birrasii 120 olbmo boahtán Kárášjoga dálkemihtidanstášuvnna 140-jagi ávvučájáhus rahpandoaluide. Máŋgasa mielas ledje nu suohttasat ja miellagiddevaš meteorologa John Smits muitalusat, ahte ledje sávvat su guhkebuš ja lasi muitalit.

Ođđa guosseolahus
Čájáhusrahpamis bođii ođđa čájáhusrahpan guosselohko olahus. Buot stuolut mat gávdnojit museas ledje geavahusas, ja danin gárte máŋggas čuožžut.
Rásit ja skeaŋka geigejuvvui dan maŋimuš dálkemihtideaddjái gii mihtidii dálkki, ovdal stášuvdna automatiserejuvvui, Anna Næss:ii, Meteorologalaš instituhtta ja Sámiid Vuorká-Dávvir bokte.
Muđui dollojedje sártnit, musihkkaguoimmuheapmi Ammun Johnskareng:a bokte, dološ sámi "slágárariigun" ja čájáhusa rabai Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby.

Lasi dieđuid doaluin logadat govvateavsttain, vulobealde.

Čájáhusa sáhtat galledit 29.12. rádjai.
Side 1 av 4
Čileggas lea ahte dálki lea dehálaš buohkaid mielas, danin go birrasii 120 olbmo bohte čájáhusrahpamii gos ledje logaldallamat, musihkkaguoimmuheapmi, káffe ja gáhkut.
Čileggas lea ahte dálki lea dehálaš buohkaid mielas, danin go birrasii 120 olbmo bohte čájáhusrahpamii gos ledje logaldallamat, musihkkaguoimmuheapmi, káffe ja gáhkut.
RDM-direktevra Anne May Olli geigii skeaŋkkaža dálkkádatdutkái Øyvind Nordli:i, gii muitalii stášuvnna dehálašvuođa klima ektui, ja maid dát mihtideamit muitalit klimarievdama birra dán guovllus.
RDM-direktevra Anne May Olli geigii skeaŋkkaža dálkkádatdutkái Øyvind Nordli:i, gii muitalii stášuvnna dehálašvuođa klima ektui, ja maid dát mihtideamit muitalit klimarievdama birra dán guovllus.
Dovddus TV-meteorologa John Smits muitalii áŋgirit ja somás láhkai guldaleaddjiide dálkediđiheami historjjá, dálkedieđut mearkasoappis otná yr dálkediehtofálaldahkii  ja dálkemihtidanstášuvnnaid geavaheamis. Guldaleaddjit liikojedje guldalit su ja gieđaid vel spežžo go son loahpahii sátnevuorustis.
Dovddus TV-meteorologa John Smits muitalii áŋgirit ja somás láhkai guldaleaddjiide dálkediđiheami historjjá, dálkedieđut mearkasoappis otná yr dálkediehtofálaldahkii ja dálkemihtidanstášuvnnaid geavaheamis. Guldaleaddjit liikojedje guldalit su ja gieđaid vel spežžo go son loahpahii sátnevuorustis.
Ted Torfoss, Meteorologalaš instituhta ovddasteaddji, láidestii logaldallamiidda, ja geigii liđiid ja skeaŋkka Sigrid Næss:ii ja Kárášjoga gildii mii dán jagi ávvuda 150-jagi. Gieldda sátnejođiheaddji Svein atle Somby válddii vuostá skeaŋkka mii lea galba mii duođašta Kárášjoga dálkestášuvnna buolašolahusa oba Norggas.
Ted Torfoss, Meteorologalaš instituhta ovddasteaddji, láidestii logaldallamiidda, ja geigii liđiid ja skeaŋkka Sigrid Næss:ii ja Kárášjoga gildii mii dán jagi ávvuda 150-jagi. Gieldda sátnejođiheaddji Svein atle Somby válddii vuostá skeaŋkka mii lea galba mii duođašta Kárášjoga dálkestášuvnna buolašolahusa oba Norggas.
Side 2 av 4
Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby gudni lei rahpat Kárášjoga dálkemihtidanstášuvnna 140-jagi ávvučájáhusa
Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby gudni lei rahpat Kárášjoga dálkemihtidanstášuvnna 140-jagi ávvučájáhusa
Åse Næss , Sigrid Næss:a nieida, válddi vuostá eatnistis ovddas skeaŋkkažii maid Metorologalaš instituhtta ja Sámiid Vuorká-Dávvirat skeŋkiiga. Sigrid lea guhkimus áiggi leamašan dálkemihtideaddjin Kárášjogas, 46 jagi, ovdal go dálkestášuvdna automatiserejuvvui.
Åse Næss , Sigrid Næss:a nieida, válddi vuostá eatnistis ovddas skeaŋkkažii maid Metorologalaš instituhtta ja Sámiid Vuorká-Dávvirat skeŋkiiga. Sigrid lea guhkimus áiggi leamašan dálkemihtideaddjin Kárášjogas, 46 jagi, ovdal go dálkestášuvdna automatiserejuvvui.
Ámmun Johnskareng guoimmuhii dovddus ”šlágáriiguin”
Ámmun Johnskareng guoimmuhii dovddus ”šlágáriiguin”
Sihke nuorat geardi ja vuorrasat olbmot návddašedje fiina sámi musihka
Sihke nuorat geardi ja vuorrasat olbmot návddašedje fiina sámi musihka
Side 3 av 4
Sigrid Næss lea čájáhussii luoikan guokte mihtidanrusttega maigun ieš lea mihtidan dálkki. Lassin lea maid Meteorologalaš instituhtta luoikan mihtidanveahkkeneavvuid museii.
Sigrid Næss lea čájáhussii luoikan guokte mihtidanrusttega maigun ieš lea mihtidan dálkki. Lassin lea maid Meteorologalaš instituhtta luoikan mihtidanveahkkeneavvuid museii.
Dálkemihtideaddji Sigrid Næss ja Oscar Næss (rohki) mánát oktan Meteorologalaš instituhta albmáguoktáin. Gurot ravddas: Oscar Halfdan Næss, Åse Næss, TV-meteorologa John Smits, Tor Georg Næss, Arvid Næss ja dálkkádatdutki Øyvind Nordli.
Dálkemihtideaddji Sigrid Næss ja Oscar Næss (rohki) mánát oktan Meteorologalaš instituhta albmáguoktáin. Gurot ravddas: Oscar Halfdan Næss, Åse Næss, TV-meteorologa John Smits, Tor Georg Næss, Arvid Næss ja dálkkádatdutki Øyvind Nordli.
 
 
 
 
Side 4 av 4
 
 
 
 
Buot govat: Line Alette Bjørnback Varsi


Čájáhus "Dálkemihtidanstášuvdna 97251 Karasjok 140-jagi"

Dálkemihtideaddji Anna Næss, 1937. Gova eaiggáduššá Meteorologalaš instituhtta. Govvideaddji: Eat dieđe.

Čájáhusrahpan
maŋŋebárgga 25.10.2016, dii. 18.00
Čájáhusáigodat 25.10.- 29.12.2016

RDM-Sámiid Vuorká-Dávvirat ja Meteorologalaš instituhtta Oslos, leat ovttas ráhkadan čájáhusa dálkemihtidanstášuvnna birra Kárášjogas mii lea 140 jagi dán jagi.
Museas galget čájáhusrahpan ja ságastallamat

Čájáhusas ovdanbuktit
  • dálkemihtidanstášuvnna historjjá ja geat dat iešguđet dálkemihtideaddjit leat leamašan, čájehat maiddái mihtidanreaidduid, govaid ja teavsttaid
  • dálkkádatrievdamat Kárášjogas 1876 rájes otnáža rádjai leat sárgojuvvon plakáhtaide mat čájehit dálkkádatrievdama mihtidemiid badjel 140 jagi áigodagas
  • mihtideamit čájehit makkár dálkkiid mii sáhttit vuordit boahtteáiggis
  • sárgosiin sáhttit lohkat daid buollašeamos ja báhkkaseamos temperatuvrraid
  • eanemus njuoskkádaga ja goikámus áigodaga
Lea ráhkaduvvon sierra lista makkár sámi mearkabeaivvit mis leat dálkki dáfus ja makkár einnostusat leat leamaš daidda iešguđetge mearkabeivviide. Dasa lassin lea ráhkaduvvon čilgehus das makkár dálkkit duođaid leat leamaš mearkabeivviin einnostusaid ektui.

Gehččit besset ieža geahččalit Meterorologalaš instituhta oahppoprográmma "Stoaga dálkkiin" dárogillii.

Meteorologalaš instituhta bealis boahtiba
  • dálkkádatdutki Øyvind Nordli, gii muitala stášuvnna dehálašvuođa klima ektui, ja maid dát mihtideamit sáhttet muitalit klimaovdáneami birra dán guovllus
  • Dovddus TV-meteorologa John Smits ges muitala "Dálkedieđut mearkasoappis otná yr dálkediehtofálaldahkii - ja dálkemihtidanstášuvnnaid geavaheapmi"
Kárášjoga dálkemihtidanstášuvdna lea okta daid Meteorologalaš instituhta deháleamos dálkemihtidanstášuvnnain, mas leat mihtidandieđut ruovttoluotta gitta 1876 rádjai, ja lea maiddái dehálaš danin go dát stášuvdna lea nu davvin.
Dán stášuvnnas lea mihtiduvvon buollašeamos temperatuvra Norggas, -51,4 gráda, mihtiduvvon 01.01.1886.
Dát buollašeamos oláhus measta rievdaduvvui ođđajagimánus 1999s, go grádamihttu čájehii -51,2 gradá, seamma dálkemihtidanstášuvnnas.


Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby rahpá čájáhusa.
Čájáhus lea musea oassi Kárášjoga gieldda 150-jagi ávvudeamis.

Guossoheapmi - Buresboahtin!

Bovdehus čorgenbeaivái 12.9. dii 10:00-15:00

Evald Salamonsen ja Bror Ivar Salamonsen olles leavttuin rissiid ja ovssiid čorgemin maŋŋil vuovdenjáskama. Govviduvvon čorgenbeaivve borgemánu 28. beaivvi 2015s Sámiid Vuorká-Dávviriid šilljus.
Govva
: Anita Bjørnback, RDM.

Musea bargit ja eará eaktodáhtolašveahkit čorgejit eret rissiid, beahceovssiid maŋŋil vuovdečorgema mii lei 2015:is, ja gaikot eret oasi dan mieskan áiddis mii ain lea gaikkokeahttá. Olu čorgenbargguid dihtii sávvá musea buohkaide bures boahtima čorget veahkkin.

Musea guossoha márffiid, váffeliid, káfe ja máihlli čorgenvehkiidde.

Čakčat 2015:is lágidii musea čorgenbeaivvi. Dalle gaikojuvvui eret oassi dan bieđganan ja mieskan áiddis, ja máŋggat biilajorriguoprmit risse-ja oakseruskkaigun geasehuvvojedje eret museaeatnamis.

Johkafanaskurssa loahpaheapme 9.9.2016

Goas Bearjadaga čakčamánu 9. beaivvii dii 14:00-15:30
Gos Stuorrageađgi, Kárášjoht'šalddi bajábealde

Musea loahpaha doaluiguin Stuorrageađggi luhtte johk'gáttis johkafanaskurssa maid lea lágidan suiodnemánu rájes gitta čakčamánnu rádjai.

Guhtta kursaoasseváldi leat duddjon guhtta iešguđet mállet árbevirolaš johkafatnasa.
Duodjeoahpaheaddji: Ohcejohkalaš fanasduojár Jouni Laiti.

Kurssa sisdoallu

  • johkafatnasa historjá
  • terminologiija
  • fanasduddjon
Kursaoasseváldiid loahppageahččaleapmi lea fatnasii johkii luoitilit ja geahččalit mo dat doibmet. Oahppiidde geigejuvvo kursaduođaštus, muhtimat dollestit sártni ja kursaoasseváldi Sandra Marja West rohttesta luođi.
Mii guossohat káfe ja teaja.

Čakčamánu loahpageahčen galget dát ođđa johkafatnasat leat musea fanasčájáhusas.

Musea ulbmil kurssain

  • čohkket dieđuid
  • dokumenteret
  • vurket dieđuid
  • fievrridit viidásat dán guovllu árbevirolaš fanasmáhttu boahttevaš buolvvaide

Sámiid Vuorká-Dávvirat joatká prošeavtta kártemiin guovllu fanasgeavaheami. Prošeavtta loahpalaš boađus ovdanbukto giđđat 2017:s teavsttaid, govaid ja neahttačájáhusa bokte.

Kurssa ruhtadeaddjit leat Norgga Kulturráđđi/Norsk Kulturråd, UNESCO, Sámediggi jaRiddoDuottarMuseat.

Kursaoahpaheaddji Jouni Laiti, kursa oasseváldiguovttos Halvdan Næss ja Johan Ánde Máhtte Somby Sandvik
Kursaoahpaheaddji Jouni Laiti, kursa oasseváldiguovttos Halvdan Næss ja Johan Ánde Máhtte Somby Sandvik
Johan Ánde Máhtte Somby Sandvik bidjamin soajáid iežas fatnasii
Johan Ánde Máhtte Somby Sandvik bidjamin soajáid iežas fatnasii
Dássážii gárvánan 3 johkafatnasa, ja 3 vel galget duddjojuvvot...
Dássážii gárvánan 3 johkafatnasa, ja 3 vel galget duddjojuvvot...

Girjelávgun bohciidahtii sáhkkivuođa

Govva: Inga Margrethe Vars, RDM.

Musea bovdii girjelávgumii borgemánu 11. beaivvi. Sáme girječálli, Gilivuotnalaš Kathrine Nedrejord logadii oasážii ođđa girjjistis Hvem er jeg når du blir borte? (sámegillii jorgaluvvon: Gii lean mun go don jávkkat?)
Kathrine ja Niillas Nystad gii lea museas olu gesiid bargan ofelažžan, - ovttas guldaleaddjiiguin bohciidahtiigga liekkusis "atmosfeara". Olbmot návddašedje girjelávguma smávva herskožiigun ja juhkamušain. Máŋggas sis háhke maid alcceseaset girječálli vuolláičállojuvvon girjji.


Kathrine liikui hirbmasit girjelávgumii. Sus lei buorre gulahallan guldaleaddjjiigun ja sis lei hávskes boddu. Olusat háliidedje maid lasi diehtit su plánaid viidásat.
Govva: June Helén Bjørnback

Lagabuid 20 olbmo ledje museii boahtán oahpásmuvvan dihtii girjái ja girječálliin Kathrine Nedrejord:ain.
- Mielastan lei hirbmat hávski lágidit girjelávguma museas, ja erenomáš soahtas go bohte eanet olbmot go oba ledjen vuordán ge. Olusat sis oste girjji maŋŋil girjelávguma ja dat duođašta girji lei guldaleaddjjiide gelddolaš, muitala Kathrine hui duhtavaččat maŋŋil iežas vuosttas girjelávguma Kárášjogas.

Girječálli čilge Hvem er jeg når du blir borte? lea nuoraidgirji, muhto maid rávisolbmuide gelddolaš lohkat dan.

Guldaleaddjit gažadedje girjji dieđuid, ja máŋggas eai duhtan dušše dasa.. ja háliidedje gullat mo lea leahket girječállin ja su plánaid ovddosguvlui. Kathrine oaččui maid olu rámi ja dat movttiidahttá joatkit čállima.

- Olbmot háliidedje diehtit makkár girječállieallin lea ja mu beaivválaš bargodilli, mo lea čállit girjjiid main Finnmárku lea vuolggasadjin. Mu teahter duogáš maid ságastallui, ja ahte mo dat rahpá munnje eanet bargovejolašvuođaid ja addá buoret birgenlági eallit čálliin. Prošeavttat gáibidit olu suokkardemiid, duogášdieđuid háhkamiid ja lohkamiid, mátkkoštemiid ja jearahallamiid dahkat duoppil dáppil. Buot diet ovdabarggut dagahit hui gelddolaš árgabeivviid, čilge son.

Kathrine muitala ahte museabargu Kárášjogas leamašan hui mávssolažžan
-Dál go lean juo guovtti geasi museas bargan, de dat bohcciidahttán lea ođđa jurdagiid, ja danin háliidan eanet čállit sámi historjjás, loahpaha nuorra nisu geas leat olu čállindoaimmat ovddosguvlui.

Musea vuosttas girjelávgun
Museajođiheaddji lea hirbmat duhtavaš musea historjjá vuosttas girjelávgumiin.

- Musea bealis atnit mii dehálažžan doarjut báikkálaš girječálliid ja ahte sáhttit sidjiide veahkkin dovddusin dahkat girjjiid main lea báikkálaš sisdoallu.
Dáinna vugiin musea maid čalmmustahtá searválaga čálliin guovllu immateriála kultuvrra. Musea háliida ain fállat álbmogii lasi sullasaš doaluid, lohpida museajođiheaddji Berit Åse Johnsen Sámiid Vuorká-Dávviriin.

Govva: Anita Bjørnback, RDM.

Girjelávgun Kathrine Nedrejord:ain - 11.8.2016 dii 18:00

"Hvem er jeg når du blir borte?" lea gelddolaš nuoraidgirji mas dáhpáhus lea Finnmárkkus. Jenny, 14-jahkásaš, Gilivuotnalačča buoremus skibir jávká, ja Jenny ferte johtit miehtá Finnmárkku dálveeatnamiid ohcan dihtii skihpáristis.

Girjelohkan ja ságastallan sisdoalus. Lea vejolaš oastit girjji ja/dahje oažžut girječálli vuolláičallaga girjái ja jearahallat girječálli.

Kathrine Nedrejord lea Gilivuotnalaš sámi girječálli gii lea almmuhan girjiid Transitt (2010) ja Trengsel (2014). Kathrine nominerejuvvui Ibsen-bálkášupmái 2016:s teahterčájálmasain Brent Jord mii lei Finnmárkku evakuerema birra.
Hvem er jeg når du blir borte? lea Kathrine vuosttaš nuoraidromána.


Johkafanasdudjonkursa

RDM-Sámiid Vuorká-Dávviriin, Kárášjogas, čađahuvvo fanasduddjonkursa 4.7.-2.9.2016.
Kurssas leat guhtta oahppi ja oahpaheaddji lea fanasduojár Jouni Laiti, Ohcejogas. Kursa lea oassin stuorát prošeavttas man ulbmil lea duođaštit, vurket ja gaskkustit árbevirolaš fanasduddjon máhttu ja fanasgeavaheami.

Kursa čađahuvvo 4.7-15.7. Ohcejogas, Laiti duodjebájis ja 18.7. rájes museas, Kárášjogas.
Olbmuin lea vejolašvuohta fitnat museas geahččamin fanasdudjoma gaskal 18.7.-2.9.
Sávašeimmet olbmot juogadit minguin iežaset dieđuid ja muitalusaid fanasgeavaheamis, mat ávkin vurkejuvvojit boahttevaš buolvvaide.

Maŋŋá kurssa čájehuvvojit fatnasat museas, 2016 čavčča. Čájáhusa áigodat dieđihuvvo sierra almmuhusas.

Prošeavtta ruhtadit Sámediggi, Norgga Kulturráđđi, UNESCO ja RiddoDuottarMuseat.

Lasi kursadieđuid addiba
Berit Åse Johnsen, tel. 974 01 910, dahje Bror Ivar Salamonsen tel.406 12 249.

Govva Sandra West, RDM
Govat: Sandra Márjá West, RDM


Turisttat bohtet dán jagi maid

Geasseáigodat juo álgán, vaikko kalendar čájeha easkka miessemánu 3. beaivvi.
Otne galledit 40 guhkemátkkálačča, geat mátkkoštit ovtta musea dávjjimus galledeaddji mátkkoštanfidnodaga Insight mielde.
Insight lea galledan busseturisttaiguin musea juohke geasi, badjel 15 jagi áigodagas missemánu rájes gitta borgemánu lohppii.
Inga Margrethe Vars ofelastá mátkošteaddjiid musea čájáhusain. Guhkemátkálaččat USA:as, Ođđa Zealanddas ja eará eaŋgasgielat riikkain ožžot maiddái gullat man dehálaš lei johkafanas ovddeš áiggiid.
Govva: Anita Bjørnback, RDM.

Inga Margrethe Vars lea museain bargan badjel 12 jagi. Son diehtá maid mátkkošteaddjit háliiddit diehttit go museii bohtet

- Sámi kultuvra ja dálááiggehistorjá lea man birra eanemusat sávvet gullat. Erenomážit noaidevuođa ja dološ osku; gávdnojit go Sámis ain noaiddit ja gos leat sii…? Ávvudit go sápmelaččat juovllaid ja eará kristtalaš basiid. Sámebearrašiid juohkebeaivválaš eallin ja lávostallan, sámi náittosvearut, bivttas/gárvodanvearut ja mo sáhttá dovdat gii lea sápmelaš, leat dat dávjjimus gažaldagat turisttain.
Sii jerret maiddái mo Sápmelaččaid dilli lea Norgga Stáhta ektui, Sámedikki sadji servodagas, j.n.v. servodaga birra.

Dat organiserejuvvon guhkemátki turisttajoavkkut hárve jearahit Kárášjoga báikkálaš historjás ja muđui báikki birra, vásiha Inga Margrethe, guhkes bargoduogážiinnis musea ofelaččaid jođiheaddjin RiddoDuottarMuseain.

Dutkit árvvoštallan Kárášjohtčájáhusa

Ártihkkalis "Etterlyser vanskelig historie" Klassekampen áviissas 29.04.16:is namuhuvvo Sámiid Vuorká-Dávviriid bistevaščájáhus, maid Bergen Universitehta dutkiguovttos Sigrid Lien ja Hilde Nielsen leaba árvvoštallan jagiin 2010 ja 2011.

Loga ártihkkala dás

Lien:a ja Nielsen:a obalaš árvvoštallanbohtosa "Musea - earalágan historjámuitalusaid báiki" sáhtat lohkat Sámiid Vuorká-Dávviriid 40-jagi ávvugirjjjis, maid musea vuovdá NOK 200,-


Faksimiilagovva Klassekampen 29.04.16 aviissa ovdasiiddus

Sáddes evttohusa RDM-gudnibálkášupmi 2016

Dál lea fas áigi juohkit RDM gudnibálkášumi!

RDM bivdá dis kandidáhtaevttohusaid, oktan unnimus bealle A4-siidosaš čilgehusain
e-poastačujuhussii post@rdm.no ovdal 01.05.2016.

Lasi dieđut gudnebálkášumis


Girjebusse bisánansadji lea musea

Museašilljus bisánastá girjebusse juohke 3. maŋŋebárgga dii. 10.50-11.20
- lasi
dieđut



Anna Næss govvačájáhus

Kulturvahkus 12.11.2015 rahppui govvačájáhusa mas oainnát dološ Kárášjoga. Govat leat govviduvvon 1915s - 1949 rádjai. Govvideaddji lea Anna Næss (1888-1976) gii lei gávpenisu Kárášjogas.

FUOM! Čájáhusáigodat guhkiduvvon 12.11.15 - 28.04.2016.

Jođus geassesadjái, feargasajis márkanis. Govviduvvon sullii 1922s.

Buot govat gullet Anna Næss govvačoakkáldahkii ja Næss bearaš lea museii luoikan daid čájeheami várás.

Govain boahta ovdan Kárášjoga lagaš historjá; vistit, ealáhusat, servodateallin, johtolat, miessemánu 17. beaivvi doalut, náittospárat, stoahkan ja valáštallamat. Eanas govain leat olbmot mielde, main oaidná dalá gárvvodan vugiid.

Čájáhusa bokte beasat oahpásmuvvat Kárášjoga lagašhistorjjáin, ja oainnát govaid main leat du máttut ja fuolkiit ovddešboalvvas.

Anna Næss (1885-1976) r. Álttás. Su ruovttugiella lei suomagiella ja dárogiella. Jođánit oahpai son sámegiela go Kárášjohkii 19 jahkásažžan bođii bargui, Kárášjoga duottarstohpui. Son náitalii Oscar Næss:ain 1907s ja soai oaččuiga golbma máná. 1913s son bázii jo leaskan ja jotkii isitrohkis gávppi. Son doaimmahii maid telefunstášuvnna (1923s-1936:ii) ja sus lei poasta (1929s-1950 rádjai). Anna govvidii áŋgirit ja lei oahppan ieš gárvvistit bábirgovaid. Áiggi mielde šattai son bivnnut govvideaddjin, gean lusa olbmot bohte govviduvvot.

Dál lea vuosttas geardde musea čájeha stuorát oasi Anna Næss govain, sierračájáhussan.


Luoddangállibargu Kárášjogas

eana- ja gilvvargádedoallu

Govva: Anita Bjørnback, RDM.

Kárášjoga gilvvagárdesearvi lea ráhkadan čájáhusa luoddagállibarggus Kárášjogas.
Čájáhusáigodat 26.01.28.08.2016

Čájáhusas bohtet ovdan sudno: Adriane Øwre (áigodagas 1875-1886) ja soahkanbáhpa Nils Kristian Nissen (áigodagas 1904-1911) luoddagállibarggut.

Øwre:ii geigejuvvui Gonagaslaš ánsomedálja 1887s dan ovdánahttinbarggu ovddas maid son dagai gilvvagárde bargguin universitehta botaniska čoakkáldahkii.

Soahkanbáhppii Nissen:ii geigejuvvui diploma ja silba kopostbaste 1907s, gilvvagárdečájáhusa ovddas Kristianias.

Čájáhus lea dárogillii.